Pozvánka na Hejk 2017

Již třetí ročník festivalu bude protentokrát dvoudenní a program bude opět „nabitý“. Předešlé ročníky byly podpořeny návštěvnickou účastí z řad obyvatelstva místního, takže pevně věříme, že tomu bude tak i nadále, ale účast přespolních by mohla být opravdu vyšší. Proto jsou případní čtenáři srdečně zváni.

19.02.2017 – Dětský karneval

Masopust se nekonal, ale masky bylo možno popatřit alespoň na tvářích těch nejmenších při dětském karnevalu pořádaném Ženami a Zastupitelstvem. Tímto budiž pořadatelům poděkováno.

11.02.2017 – Biatlon

S menší přestávkou proběhl další ročník biatlonu smíšených dvojic. Počasí letošnímu ročníku přálo, účast (poměrně) hojná, k fatální újmě na zdraví nedošlo (snad až na after party…) spokojenost všeobecná, doufáme v uskutečnění příštích podobných akcí.

7.1.2017 – Připomenutí Kušprší

Ihned jak odezněly bujaré oslavy závěru roku minulého, byl rok nový uvozen dalším již ročníkem Kušprší. Klání probíhalo čestně a po celodenním vypětí sil zúčastněných bylo jasno, že putovní trofej v obci nezůstane.

Turistika

turistika
V katastru obce Chlístov se nachází pramen řeky Rokytné. Je zde zbudován malý přístřešek a lavička určená ke spočinutí unavených výletníků, zájemců o Moravskou vlastivědu a ostatních návštěvníků. S místem bylo možno se obeznámit i prostřednictvím České televize v pořadu Zpět k pramenům.

turistika1

Nově byl zbudován přístřešek pro cyklisty a turisty na Kobylí hlavě, z něhož je krásný výhled po okolí.Přístup je po silnici z Chlístova. Za příznivých povětrnostních podmínek je možno dohlédnout opravdu daleko

 

turistika2

Veřejnosti v bezprostředním okolí je jistě známo, že se v naší obci nachází víceúčelová vodní nádrž, vhodná ke koupání a rekreaci.Pro účely občerstvení je zde v sezóně otevřený stánek s občerstvením.

Jelikož je pro naši obec velice finančně náročné toto „koupaliště“ udržovat ze skromného rozpočtu obce, dovolujeme si požádat soudné návštěvníky o příspěvek na údržbu areálu.Toto je možno vykonat vhozením obnosu do kasičky umístěné u informační tabule.Za případné příspěvky předem děkujeme.

Historické mapy
Kronika obce

Zeměpisný obraz obce (Částečně dle „Vlastivědy moravské“) 
     Chlistov, za starých dob též Chlustov (i Chlistovice) zvaný, založil muž jménem Chlust. Patří k okresnímu hejtmanství třebíčskému, župě jihlavské. Chlistov leží na silnici vedoucí z Heraltic do Rokytnice n./R., od Heraltic 3 hod., od Rokytnice 1 hod. vzdálen. Nad Chlistovem směrem severozápadním vypíná se zvonovitá Kobylí Hlava, 686 m vysoká – z níž jest utěšená rozsáhlá podívaná do okolního kraje.- Ve starých dobách vedla prý Chlistovem poštovní silnice z Vídně do Prahy. Chlistov jest čistá, dobře stavěná vesnice. Domy jsou roztroušeny bez pořádku, stavěny jsou z kamene a cihel. Uprostřed osady na kopečku stojí prostranná kaplička, zasvěcená sv. Cyrilu a Metodějovi. Na konci vesnice na straně severní stojí pěkná dvoutřídní obecná škola. V horním (západním) konci vesnice jsou nad sebou 2 obecní rybníčky. Je zajímavo, že domy v části jižní mají ve studnách vody dost, část severní však vůbec vody nemá, jen v hostinci Frant. Štefla je vody dostatek. (Školní studna 20 m hluboká je prázdná.) Chlistov přidělen jest poštovnímu úřadu v Rokytnici n./R. – Nádraží jest nejblíže v Krahulově a ve Starči. Silnicí spojen jest křižovatkou na blízké Veverce na všecky strany. Nyní (od r. 1926) má autobusové spojení na Třebíč a Želetavu. Přísluší k okresnímu soudu v Třebíči, krajskému v Jihlavě. Obvodní lékař je v Okříškách. Přifařen jest Chlistov do Rokytnice n./R. Proti severozápadním větrům je Chlistov chráněn Kobylí Hlavou, k Heralticím (severu) jest však otevřen. Severní větry bývají tudíž silné. Srážky nejvydatnější přicházívají od Štěměch (jihozápad). Leží 575 m nad mořem.

Dějiny obce (Dle „Vlastivědy moravské“) 
     Jako jiné okolní osady náležel Chlistov od nejstarších dob pánům z Heraltic, kteří jednotlivé vesnice jen z nouze jiným zastavovali, snažíce se v dobách příznivějších je znovu získati. R. 1353 zapsal Radslav z Heraltic své ženě Ofce na půl vsi „Chlustově“ část věna, avšak již té doby nebyl celý Chlistov v držení Heraltických.Téhož roku prodal totiž Vznata z Tasova 1 lán v „Chlustově“ s lesy a lukami Mikuláši z Bezděkova. R. 1358 prodala jeho vdova Zdinka z Bezděkova Pokojovi ze Tří dvorů týž lán za 10 kop, kterýžto dvě léta na to své dceři Přibce dvůr v Chlistově zapsal, načež jej tato, jsouc podruhé provdána za Kolbu, r. 1373 prodala. Na polovici Chlistova náležící pánům z Heraltic činil po smrti bratří Radslava a Smila nároky markrabí Jan, jakožto na odumřelé manství, uděliv ji lénem Petru Hechtovi z Rosic, čemuž odporovali pozůstalí příbuzní, od kterých část Chlistova se dostala Bartošovi z Markvartic, jenž r. 1376 své ženě Anně na tom zboží 36 kop věna zapsal a r. 1390 Přibíkovi z Pičína 7 1 lánu zde prodal, vdova po Bartošovi Anna na to věno r.1412 se svým bratrem Albrechtem z Martinic se spolčila. R. 1410 pohnal Jošt z Rosic Smila z Heraltic mezi jiným, že mu bezprávně držel zboží v Chlistovicích. Po vymření Hechtů z Rosic udělil král Jiří zmíněné statky v léno Oldřichovi z Miličína, král Vladislav r. 1491 potvrdil je jeho synu Přibkovi, načež tohoto syn Oldřich r. 1505 je prodal bratřím Zdenkovi a Burjanovi z Valdštejna, od které doby Chlistov spojen jest se statkem brtnickým, tenkráte patřily v Chlistově k tomu zboží 3 lány. Ostatní zboží bylo v rukou jiných. R. 1480 spolčil se František z Libivé s Václavem z Marýže a jeho synem Oldřichem na vesnice Pičín, Markvartice a Chlistov a teprve r. 1591 prodal Frant. z Libivé Markvartičky a Chlistov panu Hynkovi Brtnickému z Valdštejna. O tomto vkladu bylo zvláštní naučení p. Karlovi st. z Žerotína, místodržícímu, dáno, aby je sdělil Hynkovi Brtnickému z Valdštejna z jedné a p. Adamem z Hradce a Tasem Meziříčským z Lomnice na místě purkmistra, konšelův a vší obce města Telče ze strany druhé a vtělil do desk, poněvadž ves Markvartičky a 7 osob osedlých v Chlistově patřily špitálu telečskému. R. 1678 byli v Chlistově 2 třičtvrtiláníci s 72 měrami, 6 půlláníků s 48 měr., 2 čtvrtláníci a 2 chalupníci. R. 1776 žilo zde 11 celoláníků o 45-50 měrách, 2 pololáníci a 7 domkařů. Celoláníci platili ročně 16 zl. 12 kr. daně, 1 zl. 34 kr. gruntovní činže, popela 6 měřic a listí 5 otopí. Roboty stejné měli jako v Brancouzích. Robotovali od Jiřího do Václava 6 dní, od Václava do Jiřího 5 dní párem každý týden. Obyčejně vozili dříví. V čas žní a senoseče místo páru koní pracovali 2 lidé pěší. Celá obec za užívání 15 měr. Pastvin a jednoho rybníka dávala žitný a ovesný desátek a předla 43 liber lnu. Některá jména tratí: Kopaniny, Jahodův kopec, Parůvek, Borůvky, Hloušky, u Veverky, Kovářovy díle, Kovářovy klínky, Díle, Nivy.
Dle záznamu ve školní kronice pochováni prý jsou z Chlistova francouzští vojáci z r. 1809 a to na dvou místech: v „horních loukách“ (parc. čís. asi 673) bylo hrobů 15-20 louka rolníka Dohnala. (to není náležitě zajištěno). Tehdy prý přišli na podzim po bitvě u Wagramu. Staří lidé vykládali, že lidé bázliví – hlavně mladé ženy – utíkali před nimi a zdržovali se v lesích. Vojáci byli prý k nim bezohlední. Druhé pohřebiště francouzských vojínů je u bývalé pazderny – nynější kovárna, č. 54. Tam také při kopání základů pro kovárnu Jana Doležala (nyní Frant. Tuny) byly kostry nalezeny a nynější majitel tvrdí, že dosud se tam kosti lidské při kopání nalézají. Dle ústních zpráv stávala kdysi – později zaniklá – osada Bezděkov – západně od Chlistova, kdež se dosud na Bezděkově říká.

Foto